Projekt Biologicky Aktivních Fosfolipidů BAF®

V roce 1994 začala biotechnologická společnost Areko, spol. s r.o. spolupracovat s RNDr. Jindřichem Károu, DrSc. z ÚMG ČSAV (Ústav molekulární genetiky Československé akademie věd), který v té době již více než 10 let pracoval na výzkumu fosfolipidů. RNDr. Jindřicha Káru DrSc. zaujal preparát z oplozených slepičích žloutků, který vykazoval silné protinádorové účinky, a kterým se v 70. letech zabýval pracovník MBÚ ČSAV (Mikrobiologický ústav Československé akademie věd) pan Miloš Borovička. Dr. Kára geniálně odhadl, že za tyto účinky jsou zodpovědné fosfolipidy a mezi více než 150 fosfolipidy obsaženými v oplozeném vaječném žloutku skutečně objevil jeden dosud nepopsaný fosfolipid PNAE (plasmanyl-(N-acyl)ethanolamin, patent č. 252177).

Výsledky výzkumu dr. Káry byly zveřejněny v odborných publikacích a prezentovány na mezinárodních vědeckých konferencích. PNAE a jeho účinky byly v r. 1986 patentovány (patent č. 252177) a v roce 2000 vydal Dr. Kára souhrnnou práci pod názvem „Ether fosfolipid PNAE proti nádorovým buňkám: Prevence a terapie metastáz“.

Nový pohled díky mitochondriím

Technologie výroby BAF©

Společnost Areko navázala na výsledky Dr. Káry a pokračovala v dalším výzkumu a vývoji. Výzkumnému týmu Areka se pod vedením Doc. Ing. Aloise Nováčka, DrSc. podařilo vyvinout technologii výroby, kde výchozím materiálem byly neoplozené vaječné žloutky (na rozdíl od původního preparátu ze 70 let, který vycházel z oplozených vaječných žloutků). Tímto speciálním výrobním postupem vznikla směs, kterou nazýváme Biologicky Aktivní Fosfolipidy (BAF). BAF tvoří směs fosfolipidů, včetně fosfolipidu PNAE identifikovaného Dr. Károu, a odpovídá složení oplozených vaječných žloutků.
‍

Celý proces výroby byl dále upraven tak, aby bylo možné BAF vyrábět za standardních, přesně definovaných podmínek, a byly zavedeny přísné postupy pro kontrolu kvality. U výrobních šarží se prováděla nejen analýza složení, ale také byla testována jejich účinnost. Biologická aktivita a zároveň netoxičnost byla laboratorně ověřována také na zvířecích modelech nádorových onemocnění. Pro účely kontroly a ověřování správnosti postupu výroby byl definován postup přípravy směsi fosfolipidů odpovídající obyčejným (neoplozeným) vaječným žloutkům, která nevykazuje biologickou aktivitu (tzv. negativní kontrola).

Společnost tak vyvinula vlastní know-how na finální postup výroby BAF a výsledný produkt získal podobu želatinových kapslí, ve které jej známe i dnes pod názvem Ovosan.

Nový pohled díky mitochondriím

Potvrzení bezpečnosti a netoxičnosti

Státní zdravotní ústav vydal v roce 2008 certifikát o zdravotní bezpečnosti Ovosanu. Bezpečnost (na úrovni běžných potravin) byla dále potvrzena dlouhodobým sledováním na tisících pacientů užívajících Ovosan desítky let. Kromě toho byla provedena rozsáhlá in-vivo studie na potkanech prokazující, že BAF® nejsou toxické ani pro embryo, ani pro matku.✶ 

Ovosan neobsahuje konzervační látky ani syntetická barviva.

‍✶Poučková P., Zadinová M., Pokorná E.: Dvougenerační test reprodukční toxicity BAF® u laboratorních potkanů kmene Wistar, 2011.

Nový pohled díky mitochondriím

Zkušenosti s užíváním BAF© - sběr klinických informací

BAF© ve formě Ovosanu během více než dvaceti let užívaly desítky tisíc lidí. Nejvíce bylo onkologických pacientů, ale rovněž víme o pacientech s dlouhodobě oslabeným imunitním systémem (opakované chřipky, virózy, angíny), neurologickými a kardiologickými onemocněními, poruchami jater i o dalších nemocných. Někteří lidé užívali BAF© také preventivně, aby se vyhnuli infekčním virovým i bakteriálním onemocněním.

V provedených studiích (Studie Konkomitantní léčba chemoterapií
a Ovosanem u dospělých, Mališ et al., Sborník k semináři Výzkum BAF 2010
) jsou popsány přínosy v podobě dodání energie, snížení únavy,
u onkologických pacientů také zvýšení chutě k jídlu a ochrana před recidivou onemocnění. Dlouhodobé pozorování naznačovalo také podporu obranyschopnosti organizmu, protože většina užívajících hlásila sníženou četnost běžných onemocnění jako je nachlazení nebo chřipka. Ovosan byl obecně snášený dobře a nevyvolával žádné nepříjemné pocity (jako nevolnost, tlak v břišní dutině atp.) ani při dlouhodobém užívání většího množství kapslí.